Kondrac

O obci / Historie / Památky / Tipy na výlety / Akce / Služby



 

O OBCI

Obec Kondrac se nachází 5 km jižně od Vlašimi. Ke Kondraci patří i osady Dub a Krasovice, které leží na úpatí známé a pověstí opředené hory Blaník, v krajině mírně kopcovité s hojnými lesy a remízky. Území je součástí CHKO Blaník.

 HISTORIE

Jméno Kondrac pochází od osobního jména Kondrat (Kondrad, Kundrat, Kunrat).

První zmíňka pochází z roku 1318, kostel sv. Bartoloměje je však datován již do století dvanáctého. Kondrac náležela několika majitelům. Od počátku 17. století patřila výhradně majitelům vlašimského panství.

Tvrz v Kondraci stávala nedaleko domu číslo 37. Roku 1550, když Kondrac koupil Kryštof Skuhrovský ze Skuhrova, byla tvrz již pustá. Roku 1735 z ní zbyla už jen zřícenina a kámen z ní dělníci používali na opravu kostela. Kdy zanikla úplně není známo.

V prostoru obce Kondrac se na počátku osídlení těžilo stříbro a zlato.

Během třicetileté války byla také Kondrac poničena. Po ní roku 1665 zde bylo 18 statků usedlých a 13 pustých. O sto let později roku 1788 měla Kondrac 28 čísel, Dub 19, Krasovice 13, Vracovice 40. Za dalších čtyřicet let roku 1822 stálo v Kondraci 37 domů a v nich žilo 227 obyvatel, Dub 23 domů 168 obyvatel, Krasovice 4 domy 28 obyvatel, Vracovice 48 domů 330 obyvatel. V polovině 19. století čítala Kondrac 42 domů, 286 obyvatel, Dub 23 domů 210 obyvatel, Krasovice 13 domů 94 obyvatel a Vracovice 51 domů s 364 obyvateli.

PAMÁTKY

Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci patří mezi nejstarší a nejkrásnější církevní památky v Čechách. Prastará stavba původně románská z 12. století. Z té doby zachovala se loď s dvěma kruhovými věžemi. V roce 1360 přistavěna gotická loď se sakristií. V husitských válkách kostel velice zchátral. Původní sloh se udržel až do roku 1735, kdy byla provedena oprava střechy, byl vybourán čelní vchod, zvětšena okna a zhotovena barokní kruchta.

Později byla vybudována dřevěná věž pro velký zvon mezi zděnými věžemi.V roce 1918 udeřil blesk do této dřevěné věže a kostel vyhořel. Zvon zavěšený ve zvonici při pádu z prohořelé stolice prorazil dřevěný strop a spadl na barokní klenbu románské tribuny v přízemí. Stopy po požáru jsou dodnes patrny v poškození vnitřních pilířů ve střední části tribuny v patře.Po opravě již nebyla dřevěná věž postavena. Další opravy se prováděly od roku 1972 do roku 1983.

Oltář a kazatelna pochází ze zatopených Dolních Kralovic.Na tribuně a stěnách lodi jsou zbytky románské nástěnné malby z legendy o neznámém světci, které jsou cennou a důležitou památkou románského monumentálního malířství.Patroni kostela byly pánové vlašimští a vladykové na tvrzi kondracké. Každý z nich měl jeden hlas podací kostelní. První zmínka o kondrakén faráři je z roku 1359. Jmenoval se Vácslav. Posledním potvrzeným katolickým farářem v 15. století byl Mikuláš z Pelhřimova roku 1414. Za husických válek se zde rošířilo vyznání utrakvistické. Ke kostelu dosazováni kněží přisluhující pod obojí a katolická fara zanikla. Po bělohorské bitvě je kostel připojen k Vlašimi pro nedostatek duchovních.
Protože duchovní z Vlašimi spravovali deset kostelů rozhodla se kněžna Božena z Porcie (majitelka vlašimského panství) obsadit ještě jeden kostel farářem. Tím kostelem se stal kostel v Kondraci. Její úmysl však uvedla ve skutek až dcera Františka.

Po šedesáti letech tak byl znovu roku 1684 kostel obsazen duchovním. Ten dostal na starost kostely v Hradišti, Velíši a ve Zdislavicích. Poslední dva jmenované roku 1787 odtrženy od Kondrace a jejich správu převzali noví duchovní.Pod farní správu v Konraci patřily tyto obce a samoty: Dub, Vítův mlýn, Krasovice, samoty u Korfeřtů a Oulehle, Vracovice, část Částrovic, dvůr Skalkov, samota Loreta a Šebíř, půl Ostrova na pravém břehu Blanice se samotou Nové Mlýny a Hradiště.
Od roku 1684 působilo v Kondraci 22 kněží. Dvacátým třetím je současný administrátor Marcel Timko.Dříve měl kondracký kostel tři věže nad západním portálem a jednu věž sanktusovou nad presbytářem. V každé z nich se nacházel zvon. Tyto zvony byly během první světové války v roce 1917 sundány a rozlity. Zůstal jen zvon v prostřední dřevěné zvonici. Bohužel ani tento zvon se nedochoval, protože při požáru v roce 1918 spadl z věže na kůr a byl poničen.V roce 1921 objednány u firmy Arnošt Diepold z Prahy tři zvony.

Přišla však druhá světová válka. V ní opět zvony z věží sejmuty a odvezeny. Až v roce 1981 byla uzavřena smlouva na odlití nových zvonů do věží kostela. Ty ulity akademickou sochařkou Květou Maškovou-Manouškovou za spolupráce Rudolfa a Petra Manouškových. Jeden zvon o váze 90 kg a druhý o váze 180 kg. Po jejich přivezení v roce 1983 uloženy za hlavní oltář v kostele. Do věží zavěšeny až v roce 1986.

    

TIPY NA VÝLETY


AKCE


ČLÁNKY


SLUŽBY