Hříva

Hříva (někdy Hřiva) se jmenuje kopec 2 km severně od Louňovic pod Blaníkem. Do červena zbarvená křemenná výplň žíly vytváří defilé ve vrcholové části hřbetu. Jedná se o hydrotermální křemen, vyplňující severojižní tektonickou poruchu, která v těchto místech omezuje blanickou brázdu na východní straně. Průběh žíly předurčuje směr celého hřbetu Hřívy. Křemenné žíly vznikaly v pozdních fázích aktivity středočeského plutonického komplexu a je na ně často vázána mineralizace různých kovů včetně zlata a stříbra.

Lokalita byla objevena v roce 1960 při geologickém mapování. Po prvých průzkumných pracích bylo v roce 1966 provedeno 6 šikmých vrtů. Výsledky ukázaly, že ložisko má tvar žilníku o celkové mocnosti 25 až 60 m obsahující polymetalické rudy. Průzkum s přestávkami pokračoval až do 80. let, kdy bylo vyhloubeno několik rýh a vyvrtáno 9 nových šikmých jádrových vrtů. Na svazích hřbetu zůstalo po průzkumu značné množství kamenů a bloků pararuly s rudninou.

Okolí Hřívy tvoří moldanubické muskovit-biototické a sillimanit-biotitické pararuly a kvarcity. Vlastní křemenná žíla, vystupující na povrch v délce 400 m, se velmi mírně sklání pod úhlem 30‒40° k západu. Křemen v sobě místy uzavírá čočky drcených a zvětralých rul s polohami tektonického jílu. Je to důsledek pohybů podél zlomu blanické brázdy, spojených s výstupem hydrotermálních roztoků. Mineralogický výzkum odhalil široké spektrum minerálů přítomných v žilné výplni. Vedle 3 až 4 generací křemene byl zjištěn arzenopyrit, pyrit, 2 generace sfaleritu, baryt, chalkopyrit, galenit, tetraedrit, pyrargyrit, kalcit, bornit, akantit, chalkosín, covellin, markasit, cerusit, sádrovec a ryzí stříbro. Průzkumné práce prokázaly délku mineralizované zóny 1200 m. Zrudnění je vyvinuto hlavně v místech, kde jižní konec křemenného valu vykliňuje. Podle zjištěných obsahů kovů představuje Hříva spíše ložisko ryze stříbronosné než běžné polymetalické ložisko. Obsah stříbra z analyzovaných vrtných jader kolísá od 45 do 173 g Ag na tunu rubaniny. Nejvyšší obsah stříbra dosáhl 390 g/t. Svou pestrou mineralogickou asociací představuje Hříva pro sběratele nerostů velmi lákavou lokalitu. 

 

Mapa:

 

Fotografie:

Křemenný val Hřívy.

 

Geologická mapa a vertikální řezy ložiskem Hříva.

 

Z publikace Jaroslav Kadlec: Blanická brázda, 2017. Tato publikace a tyto webové stránky vychází s podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.