Anna Roškotová

9. února 1883 Vlašim - 5. září 1967 Praha

Známá česká malířka. První základy malířského umění a vlastní impuls k tvorbě získala již na základní škole. Později ji výrazně ovlivnil malíř Václav Jansa, který vyučoval malbu na soukromé internátní dívčí škole, kde strávila Anna Roškotová čtyři léta. Jansův vliv je hlavně vidět v raném období její tvorby, kdy převážně v kresbách tužkou se objevuje jemná síť filigránských detailů. Tuto cestu pak ale záhy opouští a nalézá vlastní pohled na svět. V mládí pracovala hlavně na jihu Evropy, v Itálii, kam podnikala studijní cesty, kde objevovala krásy zdejší architektury.

Fenomenálního úspěchu dosahuje ve svých 29 letech, v roce 1912, kdy její obraz „Letní den“ získává významná uznání na bienále v Benátkách. Toto dílo obdivovali takoví malíři, jako Max Švabinský a Ludvík Kuba. Její malba je velmi osobitá, neopakovatelnými a nečekanými zvraty stylu a výrazu. Ačkoli její škála použitých technik a stylů se může na prvý pohled zdát až příliš široká, sledujeme-li její obrazy pozorně, zjišťujeme, že se jedná vlastně o jeden fenomenální styl, širokou řeč světla o tisíci odstínech.

Též za zmínku stojí její tvorba portrétní, hlavně pro neobvyklou perspektivu zobrazení osob. Žila velice osobitým životem, nikdy se nevdala, tak trochu bohémka, možná ne úplně pochopená okolím, žena, kterou v mládí portrétoval sám veliký fotograf té doby, František Drtikol. Její obrazy zabírají široké spektrum témat, od krajin v různých polohách, náladách a světlech, zmíněné technicky velmi zvláštní portréty, architektury, pohledy do měst, zvířata, přes exotické druhy chované v ZOO, až po psy, především boxery, jež měla velmi ráda a kreslila je v mnoha situacích, skicách a obrazech. Ve Vlašimi je po ní pojmenována široká ulice na panelovém sídlišti, souběžná s ulicí Lidickou.