Nučice – lom na červený pískovec

Opuštěný lom se nachází 1 km jihovýchodně od Nučic, 5,5 km na jihovýchod od Kostelce nad Černými Lesy. Místo se podle předválečného majitele nazývá Pokornova skála. Dostaneme se k němu cestou kolem fotbalového hřiště a dále údolíčkem zarostlým lesem přijdeme k lomu z jižní strany. Sledujeme zaniklou cestu, po které byly kdysi z lomu odváženy pískovcové kvádry. Druhou pohodlnější možností je obejít zalesněný kopec s lomem po neznačené cestě ze severní strany a přes pole proniknout lesem k lokalitě. Průměr jámového lomu, se svislými stěnami vysokými 30‒40 m, se pohybuje mezi 70 a 100 m. Na nepřístupném dně lomu se leskne hladina jezírka brčálově zbarvená řasami. Červené a hnědé pískovce, zelené jezírko a krvavě rudé listy psího vína (loubinec pětilistý) vytvářejí zvláště na podzim okouzlující barevnou kompozici. Při návštěvě místa je ale potřeba dávat velký pozor na nebezpečí pádu do hlubiny.  

Ve stěnách lomu vystupují šedé, hnědé a červené středně až hrubě zrnité arkózové pískovce chýnovských vrstev uložené v lavicích mocných 0,5 až 1 m. Lavice se sklánění k severovýchodu pod úhlem 25°. Pískovce jsou na některých místech erozně porušeny mělkými koryty, na jejichž bázi se ukládaly písčité štěrky s křemennými valouny o průměrné velikosti 2 cm, maximálně dosahují velikosti 10 cm. Vyplněná koryta jsou hluboká do 0,7 m a jejich směr kolísá od jihozápadu k severovýchodu. Pískovce se ukládaly v prostředí velkého aluviálního kužele, který byl živen písčitým materiálem přinášeným ve velkém množství vodním tokem do blanické brázdy.

Nučický pískovec byl těžen již ve 14. Století a byl použit na stavbu gotického kláštera a kostela v Sázavě nebo ve Stříbrné Skalici, kde je z této horniny vystaven románský Kostel svatého Jakuba Většího. Kvádry z nučického pískovce lze spatřit také ve stěnách Kostela Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích jihozápadně od Českého Brodu.

Sochařsky opracovaným nučickým pískovcem je ozdoben i vchod do barokního kostela sv. Prokopa v Sázavě. V okolí Nučic, ale i ve vzdálenějších místech, se lze setkat s dalšími díly z této nápadně červené horniny. Jsou to zvoničky a kříže například v Nučicích, Stříbrné Skalici nebo v Českém Brodu. Pískovec byl poučit jako dekorační kámen také na výzdobu stěn budov na nádvoří vlašimského zámku. I jeden ze lvů, střežících vstup na zámecké nádvoří, je vyveden z této červené horniny. Kromě uměleckého použití lze červený pískovec v blanické brázdě spatřit ve zdech běžných stavení, stodol nebo v různých zídkách. V Českém Brodu byl použit na stavbu středověkých městských hradeb. Ozdobné prvky z červeného nučického pískovce zdobí i kamennou tvář katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na pražských Hradčanech. Najdeme jej v podzemí chrámu na průčelí královské hrobky z roku 1928‒29 a na podstavci Bílkova oltáře z roku 1927.

Další opuštěný malý lůmek na červený pískovec (GPS souřadnice N 49°56.780’, E 14°53.622’) se zachoval ve svahu v lese 750 m východně od obce Výžerky, jižně od Nučic. Lom byl 40 m dlouhý a do 5 m hluboký. Ve spodní části staré lomové stěny vystupují hnědé a červené středně až hrubě zrnité pískovce uložené v lavicích mocných 0,5 až 1 m. V nadloží se nachází střípkovitě rozpadavý pískovec s náznaky korytovitého zvrstvení. Surovina nepochybně sloužila pro stavební účely v místní obci. Červená snadno opracovatelná hornina se těžila také v okolí Českého Brodu a Kostelce nad Černými Lesy na více místech v dnes již zaniklých lomech. Bylo to u Dobrého Pole, Dolních Kšel, Chrášťan, Konojed, Oplan a Přistoupimi. Malý, dnes již zaniklý lůmek na permský pískovec, byl otevřen také na okraji lesa severně od osady Chobot u Vlašimi.   

Mapa:

 

Fotografie:

Nučický lom na pískovec, chýnovské vrstvy, stáří spodní perm.

 

Nučický lom na pískovec. Zvlněné plochy mělkých říčních koryt vložených do souvrství pískovců aluviálního kužele.

Sázavský klášter. Gotické sloupy a oblouky postavené z červeného nučického pískovce.

Sochařská díla z nučického pískovce. Vlevo - Nučice – zvonice (1897) a kříž (1822) vytesané z nučického pískovce, vpravo  - Stříbrná Skalice – kříž (1873). 

 

Lvi střežící vstup do vlašimského zámku. Vlevo – lev z nučického pískovce, vpravo – dobrácky vyhlížející lev je vytesaný ze světlého, pravděpodobně mořského pískovce křídového stáří.

Z publikace Jaroslav Kadlec: Blanická brázda, 2017. Tato publikace a tyto webové stránky vychází s podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.