Stříbronosný revír Ratibořské hory - Stará Vožice

Rudní revír Ratibořské Hory - Stará Vožice byl nejbohatším stříbronosným revírem v blanické brázdě. Nachází se zhruba 10 km severovýchodně od Tábora. Z hlediska množství pozůstatků po hornické činnosti patří tato oblast k nejvýznamnějším revírům na našem území. V okolí Ratibořských hor mezi obcemi Vřesce, Ratibořicemi a Dubem se nacházelo několik stovek důlních děl. Přibližně 5 km dlouhá rudonosná oblast se táhne jižním směrem od obce Mladá Vožice přes Starou Vožici, Ratibořské Hory a dále pokračuje další 2 km k jihu. V revíru je zmiňováno celkem 40 samostatných rudních struktur. Pomyslnou geologickou osu rudního revíru tvoří mohutná porucha směru S-J označovaná starými havíři jako „jílová rozsedlina“. Jedná se o hlavní zlom, se sklonem 65° k západu, omezující blanickou brázdu na západní straně. Rozdrcená a zjílovatěná výplň jílové rozsedliny dosahuje místy šířky až 40 m. Kolem ní vznikaly v závěrečných fázích variského vrásnění, při horizontálních posunech na hlavním zlomu, otevřené tahové poruchy směru SZ-JV až Z-V, vyplněné hydrotermálními rudními žilami. A právě na tyto žíly je koncentrována nejbohatší ruda. Žíly v revíru Ratibořské Hory - Stará Vožice jsou dlouhé stovky metrů až jeden kilometr. Jejich mocnost dosahuje několika desítek cm, výjimečně až 1,5 m. Žilovinu tvoří převážně křemen, který je nejhojnějším minerálem, méně časté jsou karbonáty ankerit, siderit, dolomit, kalcit a baryt (obr. 64). Hlavními rudními minerály jsou stříbronosný galenit, sfalerit a tetraedrit. Další minerály vyskytující se v rudních žilách jsou argentit, arzenopyrit, erytrín, goethit, chalkopyrit, pyrargyrit, pyrit, pyromorfit, stefanit a ryzí stříbro.

Areálem rudního revíru Ratibořské hory – Stará Vožice prochází Naučná stezka Stříbrná osmička. Je určena především cyklistům a její trasa měří něco přes 50 kilometrů. Výlet po ní se však dá rozdělit na dva samostatné okruhy, které je možné zvládnout i pěšky. Za dobrých sněhových podmínek je možné část naučné stezky projet na běžkách. Jednotlivé zastávky stezky seznamují návštěvníky s hornickou historií této zajímavé a významné oblasti:

1. Hlasivské Výlevy
Na Výlevech se stříbrné rudy těžily už v 16. století v rožmberském dole Boží dar. Začátkem 17. století bylo dílo obnoveno Eggenbergy pod názvem Boží požehnání a za Schwarzenbergů zde vzniklo dílo Dobrá naděje.

2. Hlasivo
Dozvíte se, jak a kdo pracoval v dolech.

3. Doubí
„Kutacími pracemi“ se označovaly takové činnosti horníků, jejichž cílem bylo vyhledání nových žil. Pozůstatky těchto prací se zachovaly v lese Doubí.

4. Vřesce
Ve svém životopisu „Vita Caroli“ se římský císař a český král Karel IV. zmiňuje o místu nazývaném Bresniz (Vřesník), kde se dolovalo stříbro.

5. Lopeček
V okolí se nachází pozůstatky hornických děl. Těžba zde probíhala od 16. století.

6. Ratibořské Hory
V roce 1652 byly povýšeny na horní městečko. Tehdy se v jejich městském znaku objevil symbol hornického cechu - zkřížená kladívka (resp. mlátek a želízko).

7. Stará Vožice
Přímo pod obcí prochází štola Dobré naděje a návesní studna byla zřízena v jedné z jejích větracích šachet.

8. Rašovice a Beránek
Jedna ze štol vedla i pod vrchem Beránek u Rašovic.

9. Úraz
Důlní dílo mělo zřejmě jen průzkumný charakter.

10. Sudoměřice u Tábora
V obci se dozvíte základní informace o těžbě na Vožicku.

11. Horní Střítež
Dozvíte se o výnosnosti i charakteru stříbrných ložisek.

12. Mladá Vožice
Starobylé městečko, jehož hrad měl být, podle legendy, postaven pro uschování stříbra z nedalekých dolů.   

13. Řemíčov
Na domě č.p. 1 je umístěna mramorová deska s latinským nápisem a letopočtem připomínajícím rok 1751, kdy zde byla nalezena za majitele vožického panství Františka Josefa Kuenburga, stříbrná žíla.

 

Mapa:

 

Z publikace Jaroslav Kadlec: Blanická brázda, 2017. Tato publikace a tyto webové stránky vychází s podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.